Shlédnuto dne 19. srpna 2023. Divácká recenze divadelního představení.

V podání divadelního souboru Karla Högera ze Strání shlédli diváci na nádvoří ostrožského zámku hru Jana Havláska z roku 1979 v režii Miloslava Záleského, Nepožádáš manželky bližního svého.

Jedná se o veselohru z dob, kdy se jezdilo na rekreace ROH. Jeden starý mládenec, takto předseda JZD, na takové rekreaci namluví svým třem spolubydlícím, že je šťastně ženat a výhody manželství jim popíše tak barvitě, až se i oni rozhodnou do půl roku vstoupit do svazku manželského a své manželky předvést osobně u něj doma.

Pochopitelně, první, kdo nějakou manželku nemá a potřebuje ji, je onen starý mládenec, požádá proto svého kamaráda, hlavního agronoma, aby mu půjčil svou paní.

Situace je rozehrána, 4 ne/manželské páry nás dobře baví. Herecké výkony jsou velmi dobré, uvěřitelný je zejména manžel, který svou manželku musel nechťa půjčit. Ve vhodnou chvíli se objeví tetina, která veselohru pozvedne ještě o stupínek výše.

So se mi líbilo nejvíc: ona tetina. Bohužel k dispozici nebyl program s obsazením, tak nemůžu jmenovat jednotlivé herce.

Režie představení byla velmi dobrá. I když v některých obrazech se herci trochu motali jeden přes druhého, protože jich muselo být na jevišti moc, celkově byla scéna funkční. Pravdou ovšem je, že dvě zámecká sofátka věcně úplne nezapadaly do představy, kterou máme o běžném zařízení staromládeneckého domu předsedy JZD někdy v 60. – 70. letech. Svou funkci pro účely hry a posun děje však splnily.

Nebudu prozrazovat rozuzlení hry. Z podstaty žánru tak nějak tušíme, jak to asi může dopadnout, vyústění ovšem není úplně prvoplánové a to slouží hře ke cti.

V roce 2023 je trochu zvláštní poslouchat o melioraci a 100 ha, které je nutno proměnit na pole, aby bylo více pšenice, jenom to dokládá, že každá doba má jinou vizi a priority.