Shlédnuto dne 15. května 2026 ve Véskách. Divácká recenze divadelního představení.

Autorská komedie/mrazivý thriller/detektivka Už zase nespíš principálky ochotnického spolku Malenovice Svatavy Nováčkové v režii Petra Hoffmana uzavřela jarní sezonu divadelních pátků ve Véskách.

Tentokrát bez svařáku, jehož vůně nás doprovázela celý podzim a zimu, zato pořád stejně zaplněný sál místního kulturního zařízení ve Véskách sledoval mrazivou komedii z luxusní pražské vily manželů Rádlerových.

Paní Helena v podání Petry Nahodilové má pocuchané nervy, protože její první manžel tragicky zesnul. Pocuchané nervy se projevují mimo jiné tak, že nemůže spát. No a když nemůže spát, tak alespoň čučí z okna a co neuvidí? Inu, mrtvolu v okně protějšího domu. Zaječí (neplést s obcí u Hodonína, společné mají pouze víno, které se v inscenaci popíjí), zburcuje celou vilu a spustí kolotoč vyšetřování. Na scénu vchází strážmistr Nízká (totiž Drobná, promiňte, Prťavá, vlastně Nevelká…, no Malá je to!) s poručíkem Zemanem a snaží se vyřešit zločin, po kterém nezůstala ani stopa.

Vydatně jim v tom sekunduje influencér Barcuch v podání Aleše Šůstka se svým pořadem Jak se to vrtí v té naší čtvrti, založeném na investigativní žurnalistice. Nehledí na to, zda se ocitne v Polosvětě nebo natáčí za Pološera. Na vlastní oči míří in medias res a nejlépe v přímém přenosu.

Proradná psychiatrička Nešporová vydatně spolupracuje s panem Rádlem na znovuzískání duševní rovnováhy paní Rádlové, ať už pomocí medikace, zákazem čokolády, alkoholu na zapití léku anebo umístěním do sanatoria. Hokyně Bajzová, provozující hokynářství v přízemí domu, ve kterém mělo dojít k vraždě a hospodyně Marie dodávají inscenaci kapku uzemnění a jadrnosti.

Noblesná matinka Florence v podání principálky souboru suverénně ovládla jeviště, kdykoli se na něm objevila. Výčet postav doplňuje ještě Stela, rodinná přítelkyně, pečlivá ošetřovatelka paní domu a jak se ukáže, nejenom paní domu.

Tak plyne děj. Poplach střídá poplach, až má policie nočních poplachů paní Rádlové plné zuby, když se pokaždé ukáže, že se vlastně nic nestalo. Major Zeman prohlásí, že už žádný další marný výjezd nebude a… V té chvíli se to stane. Paní Rádlová opět uvidí mrtvolu, mrtvola není výplodem její představivosti, ale už jí nikdo nevěří. …A víte co? Já vám nyní prozradím konec celé detektivky. Dělali chybu, že jí nevěřili!

Vyzdvihla bych ještě prakticky řešenou scénu: prakticky bez přestavby nás dokáže přenést na ulici, do kavárny i do služebny.

Hra stojí především na dialozích, slovních přestřelkách, bonmotech a situačních vtipech. Publikum se upřímně bavilo a možná se občas nervózně rozhlédlo kolem sebe, nevěda, zda tam v rožku nesedí ďábel, který si dělá poznámky, protože někdo tady plánuje pomstu. Zasmáli jsme se od srdce, občas nás zamrazilo z toho, jací jsou chlapi proradní a ženské prohnané.

Drobné nedokonalosti, které jsou ovšem vyváženy zdařilým průběhem večera: Prvních asi 10 minut inscenace malinko postrádá spád. Hysterický jekot paní Rádlové doporučuji vést od bránice a ne z hrdla, věřím, že Petra Nahodilová to má v sobě!

Motto hry: Když žena začne plánovat pomstu, tak i ďábel si dělá poznámky je takovou hezkou tečkou za tím naším případem. Opakuji, je to taková hezká tečka za tím naším případem.